Kam vyrazit v Londýně o Vánocích

Vánoce nám klepou na dveře. Ačkoliv tady v Anglii visí sváteční atmosféra ve vzduchu už poměrně dlouhou dobu. Tehdy ještě ani neopadalo listí ze stromů, když se regály obchodů začaly zaplňovat vánočními cetkami. Sečteno a podtrženo, Vánoce jsou v Anglii svátkem číslo jedna! A jako všude jinde na světě, mají i Britové svoje zajeté tradice a zvyky. Dárky jim nenosí Ježíšek, ale Father Christmas. Nerozbalují je 24. večer, nýbrž 25. ráno. Nevečeří štědrovečerního kapra s bramborovým salátem, ale obědvají pečeného krocana s kaštanovou nádivkou. Tradičními vánočními sladkostmi jsou ovocné dorty polité trochou brandy, hořící vánoční pudink a mince pies, které si dopřávají s jakýmkoliv horkým nápojem, nejlépe však se svařákem a to zásadně jen z červeného vína. Je tu ale jedna věc, kterou máme společnou – všichni milujeme vánoční trhy!

 

 

Pokud na ně vyrazíš do Londýna, určitě budeš nadšený stejně tak jako já. Londýn je v tomhle čase jedním slovem úchvatný. Ty nejkrásnější vánoční trhy najdeš v Soho na ulici Carnaby, v mé oblíbené části Londýna na Hampstead High Street nebo jen kousek od Tower Bridge v Docích sv. Kateřiny. Najdou se tu také umělá kluziště postavená na místech, která jim dotváří jedinečnou kulisu – například přímo pod London Eye nebo u Přírodovědeckého muzea. A nejkrásnější vánoční stromek? Vede jednoznačně ten na Trafalgar Square. Už od roku 1947 je tradičně na Trafalgarské náměstí dovážen obří stromeček až z dalekého Osla!

 

 

Pokud však zatoužíš po opravdu kýčovité vánoční atmosféře, pak běž do Winter Wonderlandu v Hyde Parku. Najdeš tam všechno – od stánků s občerstvením a všemožnými vánočními předměty, přes kluziště, až po nespočet atrakcí v čele s obřím kolotočem či ruským kolem. Můžeš se tu tváří v tvář setkat i se samotným Santou! Moment, něco tady nehraje. Mnoho atrakcí nese německé názvy a ve spoustě stáncích prodávají bavorské klobásy, pivo a „Glühwein“… To proto, že Winter Wonderland je ve skutečnosti místem tradičních německých trhů. Vstup do něj je zdarma, zpoplatněné jsou jen samotné atrakce.

 

 

10 otázek pro Itchy Feet Diary

Před časem jsem byla nominována slovenskou cestovatelkou Nikou z blogu Next Stop Abrod na zodpovězení deseti otázek týkajících se (jak jinak, než) cestování. Jedná se o hru mezi blogerkami-cestovatelkami, jejíž pravidla znějí:

✓ Nominovaná blogerka odpoví na 10 otázek
✓ Nominovaná blogerka zmíní blogerku, která ji do hry nominovala
✓ Nominovaná blogerka vytvoří 10 nových otázek a nominuje 10 dalších blogerek

Osobně si myslím, že je to skvělý způsob, jak vám na sebe zase něco prásknout. A protože už jste jistě napnutí jak kšandy, tak nebudu dál zdržovat. Tady jsou otázky, které si na mě Nika ušila a samozřejmě i mé odpovědi:

 

#1 Co tě motivovalo začít s blogováním o cestování?

Prvotním impulsem k založení cestovatelského blogu byla moje zkušenost s cestou za hranice podniknutou tzv. na vlastní pěst. Moc lidí ještě v té době takhle necestovalo, takže ihned po návratu se roztrhl pytel s dotazy. Přišlo mi jednodušší o tom prostě napsat na internet a pak místo sáhodouhých odpovědí, které se v drtivé většině opakovaly neustále dokola, prostě jen říct „mrkni na blog“. Ta opravdová motivace přišla ale až tehdy, kdy na blog začali chodit i úplně neznámí lidé a psali mi o radu. A to mě vlastně motivuje dodnes – usnadňovat lidem plánování jejich cest, bavit je svými fotkami a videy a ukazovat jim, že se dá cestovat i daleko za hranice jen s velmi nízkým rozpočtem.

#2 Co jsou tvé nejvíce nezapomenutelné zážitky z cest?

Neexistuje nic jako „nej“. Buď se výlet vydaří a nebo ne. Každá samotná cesta je pro mě komplexním, nezapomenutelným zážitkem.

#3 Když se ohlédneš zpátky za svým prvním velkým výletem do zahraničí, jak dobře jsi byla připravena?

Tak dobře, že když jsem pak na vlastní oči viděla všechna místa, která jsem si dala za cíl navštívit, nebyla jsem vůbec překvapená ani ohromená! Bývala jsem hrozný puntičkář. Naštěstí mě to už přešlo. Při poslední cestě jsem plánovala až tzv. v procesu, což samozřejmě přineslo několik komplikací, ale na druhou stranu i nezapomenutelné zážitky a spoustu úžasných momentů překvapení.

 

#4 Co bude tvůj příští cíl ze seznamu destinací, které si přeješ navštívit?

Jihoafrická republika v únoru 2016 a splní se mi tím jeden můj životní sen.

 

#5 Jaké suvenýry si vozíš ze svých cest?

Jakoukoliv věc, která danou zemi vystihuje a dá se doma vystavit. Pak samozřejmě nějaké to jídlo a co si také nikdy neodpustím jsou mušle, kamínky a písek. Přítel se mi kvůli tomu posmívá.

#6 Jak se cítíš během cestování ve větší skupině (např. 5 a více lidí)?

Nemám problém cestovat ve větší skupině lidí. Například po Anglii cestuju většinou s několika kamarádkami a kamarádkami kamarádek, takže někdy nás na výlet vyrazí opravdu hodně velká holčičí banda. Ale je to legrace.

#7 Jaká byla tvá nejlevnější týdenní dovolená?

Pokud bych to brala podle poměru cena/výkon, byla by to jednoznačně Havaj. Obletěli jsme celou zeměkouli za cenu, za kterou si v dnešní době nekoupíte ani dovolenou v Chorvatsku.

#8 Jaký je tvůj názor na stopování?

Osobně nemám se stopováním žádné zkušenosti (a nepíšu to jenom proto, že blog čte i moje maminka). Pro ženu, která cestuje sama, je podle mě obrovský risk sednout si do auta k někomu cizímu. V 99 % sice narazíte na hodného člověka, ale to dopředu nikdy nepoznáte. Nespoléhám na statistiky. Věřím na náhody.

#9 Je na světě nějaké místo, které můžeš nazvat svým druhým domovem?

Jelikož momentálně žiju v Anglii, tak je teď mým druhým domovem právě ona. A pokud mám být víc konkrétní, tak je to Londýn. Bydlím od něj kousek, ale navštěvuji ho pravidelně-často. Mám ho moc ráda a už teď vím, že mi po návratu do Čech bude chybět. Ještě že se dají koupit letenky od nás do Londýna tak levně.

#10 Nevadí ti sdílet příliš mnoho osobních informací se svými čtenáři?

Vlastně vůbec ne. Na blogu jsem svým vlastním pánem a čtenáři se o mě dozví jen tolik, kolik jim sama dovolím.

 

IMG_6610

 

Dalšími nominovanými jsou:

Pájuška na cestách, Katka cestuje, Sandra Kisić, Travel with Georgie, Cestuju ráda, Food Paper Travel, Stezky polárního vlka, Lucky cesta, The Blonde Abroad, World of Wanderlust

 

Mých 10 nových otázek zní:

  1. Co máš na cestování nejraději?
  2. Jaký je tvůj nejoblíbenější kontinent a proč?
  3. Letadlem, vlakem nebo autem?
  4. Bez kterých 3 věcích (vyjma pasu, kreditky apod.) by ses na cestách neobešla?
  5. Tvůj nejkrásnější zážitek z cest?
  6. Co bys poradila všem mladým lidem, kteří chtějí cestovat?
  7. Zítra odjíždíš, peníze nejsou problém. Kam bys jela?
  8. Jaké nejchutnější jídlo jsi na svých cestách ochutnala?
  9. Proč jsi začala s blogováním?
  10. Jaké je tvé cestovatelské motto?

 

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Základní trasa Londýnem aneb jak vidět to nejdůležitější během jediného dne

Londýn je jedním z mých nejoblíbenějších měst a nepochybuji o tom, že si získá srdce každého, kdo tohle město někdy navštíví. Mám takovou teorii, že Londýn patří k těm místům, kam musí každý cestovatel alespoň jednou ve svém životě zavítat. Prostě MUSÍ.

Přestože Londýn zdaleka není jenom o jeho památkách a vyhlášených atrakcích, nebude žádný výlet kompletní bez toho, aniž byste podnikli tradiční procházku podél Temže a shlédli všechny hlavní symboly tohoto velkoměsta. Cesta od Buckinghamského paláce až k Tower Bridge vám sice zabere celý den, ale rozhodně stojí za to!

2.

Pokud byste váhali, jakou trasu při prohlídce Londýna zvolit, tady je můj osvědčený tip:
(Při téhle procházce uvidíte všechny hlavní atrakce pěkně popořadě, aniž byste zmateně pobíhali z jednoho místa na druhé.)

Cestu začneme od Buckinghamského paláce. Nejlépe se sem dostanete ze zastávky metra Green Park. Přes St Jame’s Park, ve kterém se nachází pěkný výhled z mostu nad jezerem na Buckinghamský palác a London Eye, dojděte k Trafalgarskému náměstí. Odtud pokračujte po ulici Whitehall k domu britského premiéra na známé adrese Downing St 10. Nedá se sice jít až přímo k jeho dveřím, ale dovolí vám vyfotit si jeho bydlení od brány.

4.

Jen malý kousek odsud natrefíte na sídlo britského parlamentu neboli Westministerský palác s Big Benem a na Westministerské opatství, kde se odehrávají všechny významné momenty britských dějin (například korunovace královny či svatba Kate a Williama). Kolem Big Benu se vydejte přes Westminister Bridge k London Eye a pokračujte po nábřeží k Tate Modern – muzeu moderního umění se vstupem zdarma. Přímo před Tate Modern přemosťuje Temži nádherná vzdušná lávka pro pěší zvaná Millenium Bridge. Při jejím přecházení se vám naskytne krásný pohled na katedrálu sv. Pavla. Od katedrály se vydejte po Cannon St k památníku Velkého požáru Londýna známého jako The Monument. Stavba to není nikterak zajímavá, ale dá se vyjít na úplný vršek na vyhlídku za pár liber což je na Londýn cena vskutku parádní!

13,

Pokud máte rádi moderní architekturu, doporučuju se jít odtud podívat do City of London, kde stojí zajímavá industriální budova Lloyd’s Building a londýnská „okurka“ neboli The Gherkin. Odtud je to už jen kousek k Tower of London a Tower Bridge. Přejděte po mostě na druhý břeh a vydejte se kolem City Hall ke křižníku HMS Belfast. Z této strany nábřeží se vám naskytne krásný výhled na City of London. Procházku můžete zakončit pod druhým největším mrakodrapem v Evropě – The Shard. Tady už jen nasedněte na metro na zastávce London Bridge a jeďte na hotel vstřebat vše, co jste za celý ten den viděli.

3.

Fotil Milan Kovac photography

 

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Můj anglický Halloween

Na životě v zahraničí je super spousta věcí. Jednou z nich je poznávání nových tradic a zvyků. Před nedávnem to byl Den díkůvzdání, teď momentálně Halloween. Nikdy předtím by mě ale nenapadlo, jak úžasný svátek může Halloween být. Všechno to začíná už začátkem září, kdy se obchody začnou plnit zbožím s halloweenskou tématikou. Dospělí nakupují na koledu sladkosti typu napíchnutá oční bulva (lízátko) a podobné zhovadilosti a v dětských očíčkách se objevují drobné jiskřičky radosti.

Týden před Halloweenem mají děti prázdniny a celá tahle šaráda graduje na dýňových farmách. Jednu takovou jsem měla možnost navštívit. A jak dýňová farma vlastně vypadá? Můžete si ji představit jako obrovskou zahradu, po které jsou do všech stran poházené dýně od těch úplně nejmenších až po obrovské megadýně. To aby si tu každý našel pro sebe tu pravou. Je tu taky stan s velkými stoly, kolem kterých rodiče jako zběsilí vyřezávají strašidelné obličeje do dýní a soutěží o to, čí kreace bude nejlepší. Tím nejhlavnějším jsou tu ale děti. Spousta dětí. Pobíhají kolem vás ve strašidelných kostýmech upírů, kostlivců nebo zombie a aby byl jejich vzhled ještě více autentický, nechávají si pomalovat obličej. A i když některé kostými vypadají opravdu hrůzostrašně, anglické děti tohle zkrátka milují.

Nakonec jsem ani já neodolala, a jednu dýni si z farmy odnesla. Vydlabat ji a vyřezat nebylo překvapivě vůbec nic složitého. Výsledek sice nebyl bůhvíjaký, ale na to, že to byla má první halloweenská dýně vůbec, jsem byla se svým výsledkem vcelku spokojená. Samotného Halloweena už ale v Anglii trávit nebudu. V sobotu se totiž vracím na víkend do Čech a pak mě čeká dvoutýdenní road trip po Francii. Každopádně až Halloween skončí, bude se opět na co těšit. Například už teď se nemůžu dočkat, až na vlastní oči spatřím vánoční Londýn!


 

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Vinice v Anglii? To není legrace, já tam byla!

Kdo by to byl řekl, že uprostřed země s tak nestálým počasím jako je Anglie, najdete vinařství, které se svými víny vyhrává zlaté medaile na mezinárodních soutěžích po celém světě. Před nedávnem jsem měla tu možnost jedno takové navštívit. Nachází se v hrabství Surrey, nedaleko městečka Dorking. Stojí tam už téměř 30 let a je největším vinařstvím v Anglii. Jmenuje se Denbies Wine Estate a víno nemají vůbec špatné!

 

Jak tam?

Z Londýna je to autem něco málo přes 30 kilometrů. Z hlavní silnice těsně před městečkem Dorking vede značená odbočka na cestu lemovanou vinicemi, na jejímž konci na vás čeká hacienda Denbies Wine Estate. Existuje ale spousta dalších variant, jak se do Denbies dostat – klik SEM.

 

Co tam uvidím?

To záleží jen a jen na vás. Sami si dopředu vyberete a zarezervujete svou návštěvu na webových stránkách Denbies Wine Estate. V nabídce je jak prohlídka vinic, tak i vnitřích prostor, kde se víno vyrábí a skladuje. Na začátku vám v 360° kině pustí dvacetiminutový film o vinařství. Poté následuje prohlídka a na závěr samotná degustace vín. V areálu je také restaurace, obchod s víny a se suvenýry nebo třeba zahradnictví. Vinařství se nachází v nádherném prostředí křídových kopců North Downs. Doporučuji návštěvu nedaleké vyhlídky Box Hill, odkud je na celou krajinu úžasný výhled!


 

Takový (ne)normální kanadsko-anglický týden

V poslední době jsem svůj blog přidávala jen články o tom, která místa jsem navštívila. Dlouho jsem vám sem ale nenapsala, jak se tady za velkou/malou louží vlastně mám. Na mou obranu, nebyl čas. Práce au pair není taková sranda, jak by se na první pohled mohlo zdát. Dost často se mi stává, že jsem celý den na nohou a večer jsem vděčná za postel a spánek. Přesto mám ale tuhle práci moc ráda. Naučila mě odpovědnosti, dala kus zdravého sebevědomí a utvrdila v tom, že cokoliv si zamanu, to dokážu. Můj život se odteď bude dělit na ten PŘED a PO Anglii. Nicméně to teď malinko odbočuju. Pojďte se raději mrknout na to, co se u mě za poslední týden událo.

V pondělí se u nás slavil Den díkuvzdání. Cherrie je Kanaďanka, takže si samozřejmě nemohla nechat tenhle svátek ujít. A já jsem za to velmi ráda, protože to pro mě byla nezapomenutelná zkušenost. V ten den se Cherrie zařekla, že přijde z práce dřív, abychom měly dostatek času na to celou hostinu přichystat. Bylo kolem šesté, když se rozrazily dveře, v nich stála Cherrie s Tommym a každý držel v jedné ruce tašku s nákupem. „Nemáme krocana, musíme ho dojet koupit“, oznámili mi. Sakra, kde potom celou tu dobu byli?! Blesklo mi hlavou a zírala jsem při tom na nákup, který právě přivezli. Někdy je to u nás jedna velká komedie a je zkrátka lepší nepídit se po odpovědi. A tak se Tommy vydal pro krocana, zatímco my jsme se pustily do vaření. Nejprve jsme připravily nádivku z housek, klobásek a jablek. Do další mísy jsme nachystaly podušené hlávkové zelí, smíchaly ingredience na brusinkovou omáčku a zpracovaly dýni na dýňový koláč. Mezitím se vrátil Tommy s miniverzí krocana. Šouply jsme ho do trouby, zapekly brambory s mrkví a už jen čekaly, až krocan zezlátne. Když se naše sváteční tabule konečně zaplnila všemi těmi dobrotami, přišla nezbytná motlitba. Až pak se konečně mohlo začít jíst. Krocan byl super, ale absolutně nejlepší byl dýňový koláč a jablečná nádivka. Ještě, že je Díkůvzdání jen jednou do roka, jinak bych domů přijela stokilová.

Úterky pro mmě bývají dost hektické – ráno odvedu Alyssu do školy, odtamtud spěchám na kurz angličtiny, v poledne venčím psy, přivedu malou ze školky, hrajeme si, vařím véču a pak už jen odpočítávám minuty, kdy se vrátí Cherrie z práce a já budu mít konečně klid. Na angličtinu nás chodí 7. Jsme takový mix národností z celého světa: Španělka, Italka, Řekyně, Slovenka, Korejka, Kolumbijka a já. Občas dost trpím, jelikož mě šoupli do kurzu pro vysokou úroveň. Ale zařekla jsem se, že se budu poctivě učit a nějak to zvládnu. Kolumbijka Rios je taková naše babička. Mám jí ze všech nejraději a tak jsem byla velmi potěšena, když mě v úterý pozvala k sobě na cappuccino.

Ve středu to vypadalo, že budu mít spoustu volného času jen sama pro sebe. Nakonec jsem vyfasovala večerní babystitting, protože se Cherrie a Tommy rozhodli jet na večeři do Londýna. Předtím jsem jim ale nasmažila talíř plný bramboráků, jelikož to bylo už dlouhou dobu jejich zbožné přání. Někde totiž zaslechli, že „Czech potato pancakes“ jsou super. A oni asi fakt jsou, protože talíř byl do pěti minut prázdný. Možná si tu drahou večeři v Londýně mohli nechat na jindy. Cestou zpátky z Londýna někdo skočil pod jejich vlak, takže nabrali obrovské zpoždění. A tak jsem ten den zažila snad mou nejdelší pracovní dobu vůbec – od 8 ráno do 12 večer.

Cherrie je ale zlatá, a tak mě ve čtvrtek nechala celé odpoledne a večer volný. Dopoledne byla Alyssa ve školce a po obědě jsme spolu jely do Guildfordu na kroužek bruslení. To jí sice moc nejde, ale žádný učený z nebe nespadl a kdo ví, jednou nás třeba všechny překvapí.

Pátku jsem se nemohla dočkat, jelikož mi začínal prodloužený víkend bez pracovních povinností. Cherrie, Tommy a Alyssa odjeli brzo ráno na výlet a vrátí se až v pondělí! Vlastně jediné, o co se musím postarat, jsou hafani. A tak jsem včerejší volno využila k plnění jiných pracovních povinností, ke kterým jsem se kvůli nabitému pracovnímu týdnu nedostala. Mimojiné jsem uvařila sirup na dýňové latté.

A jaké jsou mé plány na víkend? Možná jste zaznamenali, že každý víkend jsem tady v Anglii někam cestovala. Před čtrnácti dny jsem tu dokonce měla na návštěvě mou drahou polovičku s přáteli a podnikli jsme zajímavé a netradiční výlety, o kterých bych vám rozhodně také ráda napsala. Posledních pár týdnů ale cítím, že bych měla trochu zvolnit a čerpat síly na trip po Francii, který mě už zanedlouho čeká. Dnešek bych proto chtěla věnovat především odpočinku. No a zítra vyrážíme s kamarádkou jen na malý výlet do nedalekého Farnhamu.

A vám přeji, ať máte minimálně tak krásný a poklidný víkend jako já!

 

Sky Garden, aneb zahrada v oblacích s famózním výhledem na Londýn

Místo, o kterém se všeobecně moc neví, ale tím spíš stojí za to ho navštívit! Řeč je o londýnské Sky Garden nacházející se na vrcholu mrakodrapu 20 Fenchurch Street. O její návštěvě jsem snila už dlouhou dobu předtím, než jsem se vůbec do Anglie přistěhovala. Lákal mě pohled na Londýn z ptačí perspektivy i idea nejvyššího londýnského parku. Jedině Sky Garden vám naservíruje všechny slavné londýnské atrakce naráz. Její zelené prostředí situované v oblacích evokuje pohodu a klid, takže při pohledu z ní rázem zapomenete na to, že stojíte nad jedním z nejrušnějších měst světa.

Na Sky Garden jsem vyrazila s partou au-pairek, mezi nimiž byla mimojiné i Lenka – blogerka, která na svém blogu Doktorka v Anglii líčí velmi vtipnou formou svůj život tady v UK. Všechny jsme byly ze Sky Garden nadšené. Naši prohlídku jsme si záměrně rezervovaly na půl šestou, abychom mohly vidět jak denní, tak i noční Londýn a to s pouhým hodinovým časovým odstupem (asi jediná výhoda rychlého stmívání v zimních měsících). A hádejte, která část se mi líbila víc? Pokud jste četli můj předešlý článek Čas, kdy je Londýn nejkrásnější, tak už nejspíš tušíte.

IMG_3804

 

Jak tam? 

Sky Garden najdete na ulici Fenchurch St v městské části City of London. Nejbližší zastávkou metra je Monument, ale dá se vystoupit také na Bank či Tower Hill.

 

Kolik stojí vstup a kdy se na ni vydat?

Obrovskou výhodou Sky Garden je to, že za její návštěvu nezaplatíte ani libru (narozdíl od předraženého London Eye, odkud toho zdaleka není tolik k vidění). Musíte si však předem zabookovat den i čas přes internet. Nové termíny se vždy vypisují 3 týdny předem, přičemž vám budou nabídnuty jen aktuální volné dny a časy. Doporučuji se na Sky Garden vydat v pozdních odpoledních hodinách. Můžete tak za dobrého počasí zažít západ slunce i denní a noční Londýn zároveň.

 

Co ještě uvidím?

 Budova je vysoká 160 metrů a má 34 pater plus 3 patra navíc uvnitř prostoru Sky Garden. Nahoru vás vyvezou dva expresní výtahy a pište si, že vám během jízdy v nich pěkně zalehnou uši. První patro Sky Garden si můžete projít celé kolem dokola a můžete se také vydat na venkovní terasu. Najdete tu i bar, kde vám namíchají výborné koktejly ozdobené květinou. V dalších dvou patrech se nachází dvě restaurace.

 

IMG_4391

vlcsnap-2015-10-11-12h41m24s49

IMG_4400

IMG_4399

sky_garden

IMG_4393

vlcsnap-2015-10-12-13h36m39s121

IMG_4412

IMG_4410

IMG_4411

 

Uložit

Uložit

Uložit

Výlet na hrad Windsor

Jako malá jsem chtěla být princeznou, žít na zámku a mít vlasy dlouhý až na zem. Uplynula dlouhá doba a já skončila s diplomem ze stavebky v malé viktoriánské řadovce kousek od Londýna. Co vám budu povídat, k životu princezny to má hodně daleko. Někdy ale jen stačí jít svému štěstí trochu naproti. Kdybych se nerozhodla přestěhovat do Anglie, nejspíš bych se nikdy nepodívala na Windsor. A kdybych se nepodívala na Windsor, nejspíš bych nikdy nezažila, jaké to je být alespoň na moment princeznou a nesplnila si tak svůj dětský sen. Atmosféra dob minulých, která z Windsoru doslova sálá, vás hravě pohltí. A když se procházíte po všech těch komnatách zdobených zlatem a křišťálem, nemůžete si připadat jinak než princeznovsky!

 

Něco málo z historie

Hrad Windsor je druhým největším obývaným hradem na světě. Na první příčce se drží Pražský hrad. Je zároveň jednou ze tří oficiálních rezidencí britské královské rodiny. Před tisíci lety byla na uměle vytvořeném pahorku postavena pevnost, která měla sloužit na obranu Londýna. Postupem času se rozrostla na obrovský královský palác, ve kterém se odehrávaly důležité momenty britské i světové historie. V roce 1992 vypukl v komnatách královny obrovský požár. Rekonstrukce hradu po tomto požáru se stala největší svého druhu v anglických dějinách.

 

Jak tam?  

Winsor jsem navštívila dvakrát. Poprvé jsem jela vlakem, kdy jsem dojela na zastávku Windsor & Eton Riverside, odkud je to na hrad pěsky pouhých 10 minut. Podruhé jsme jeli autem, nicméně najít volné místo k parkování v době oběda bylo téměř bez šance. Poučte se z naší chyby a pokud někdy pojedete na Windsor autem, vyjeďte co možná nejdřív.

 

Co navštívit?

  • Hrad Windsor včetně Long Walk – cesta dlouhá přes 4 kilometry vedoucí od hradu až na kopec Snow Hill, odkud je úchvatný výhled
  • Centrum města Windsor s romantickými uličkami lemovanými anglickými cihlovými domky s bílými štíty a tmavými trámy včetně stylových restaurací a kaváren
  • Legoland vybudovaný vedle Windsorského safari parku
  • Park Alexandra Gardens, kde se dá v letních měsících posedět v trávě u pikniku
  • Windsorské kolo připomínající London Eye a nabízející úchvatný výhled na Windsor
  • Projížďka lodí nebo procházka po nábřeží Temže

 

Kde jíst?

Typicky britskou hospodu najdete na ulici Thames St přímo naproti hradu a jmenuje se The King and Castle. V čase oběda jsou všechna tři patra zaplněná hladovými turisty, ale vyplatí se počkat. Jídlo je tu chutné a levné. Doporučuju ochutnat masový koláč plněný hovězím masem.

 

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Čas, kdy je Londýn nejkrásnější

Ze všech měst, která na světě existují, nedýchá žádné stejnou atmosférou, jako Londýn. Je to úžasné město. Ve všech ohledech. Když jsem ho nedávno viděla při západu slunce, tajil se mi dech. A když ho pak pohltila tma, stalo se pozorování těch tisíců barevných světýlek odrážejících se na hladině Temže jedním z mých top cestovatelských zážitků! Pokud si z návštěvy Londýna chcete odnést něco opravdu speciálního, udělejte si procházku po centru právě v tento magický čas.

 

Jakou trasu zvolit? 

Výchozím bodem mojí trasy byla promenáda na nábřeží řeky Temže před The London Dungeon. Právě odsud lze totiž vidět západ slunce přímo za Big Benem. Následně projděte podchodem pod hlavní silnicí na druhou stranu mostu. Naskytne se vám úžasný výhled na Palace of Westminster. Odtud můžete pokračovat k Tower Bridge po svých, nebo přejít po Westminster Bridge a z druhého břehu pozorovat barevně osvětlené London Eye. Pak nasedněte na metro na zastávce Westminster a po lince Jubilee dojeďte na stanici London Bridge. Odsud je to k mostu Tower Bridge už jen kousek. Vydejte se k němu po nábřeží a kochejte se osvětlenými mrakodrapy londýnské části City of London.

 

Kdy vyrazit?

Není žádným tajemstvím, že slunko zapadá pokaždé v jiný čas. Někomu to může přijít jasné jako facka, ale pozor! Pokud přijíždíte do Londýna z jiného státu, můžete být lehce zmatení. Existuje však jedna zaručená a jednoduchá rada, jak západ slunce nepropásnout. Vyhledejte si čas západu na internetu. A stejně tak i počasí. Londýn je pověstný svým střídavým podnebím, takže i když se probudíte do pochmurného rána, ještě to neznamemá, že tomu tak bude po celý den. A nemusím vám asi říkat, že západ slunce při zatažené obloze postrádá smysl.

 

Kde se občerstvit?

Co si takhle dát dobře vychlazeného cidera na ulici před hospodou, jak v Anglii bývá zvykem? A rovnou i s výhledem na zapadající slunko za Big Benem! Že se vám tahle představa líbí? Zkuste hospodu Country Hall Arms vedle London Dungeon. Pokud vám po setmění bude chladno, zahřeje vás horký čaj či káva z některé z kaváren v zastřešeném átriu na ulici Counter St nedaleko Tower Bridge.

 

IMG_3839

9.

IMG_3850

IMG_3856

IMG_3859

IMG_3858

15,

IMG_3883

IMG_3891

 

Uložit

Uložit

Uložit

Výlet do přístavního města Portsmouth

Poslední dva týdny se nám tady v Anglii extrémně vyvedly. Pan Mráček si vzal volno a jak se tak zdá, odjel na dovolenou někam hodně daleko. Evidentně. Zůstalo tu po něm jen sluníčko a blankytně modrá obloha, ke které upírám zrak nespočetněkrát za den a stále nemůžu uvěřit tomu, že se tohle děje právě v Anglii! Přes týden to vítám hlavně proto, že můžu jít s Alyssou na hřiště nebo si udělat dlouhou procházku s hafany podél kanálu. Největší radost však mám z toho, že si tohle babí léto můžu dosyta vychutnat i o víkendu, kdy mám celé dva dny jen pro sebe a můžu se věnovat tomu, co mě baví ze všeho nejvíc – cestování!

Před týdnem jsem se podívala na jižní pobřeží Anglie, do přístavního města Portsmouth. Společnost mi dělaly čtyři české au pair. Od té doby, co mám slevovou kartičku na vlak, cestuju po Británii za hubičku. No dobře, za hubičku to tak úplně není, ale sleva 1/3 z celkové ceny jízdenky je podle mě víc než fajn. Navíc jsou místní vlaky na opravdu dobré úrovni, rychlé a dostanu se s nimi téměř kamkoliv si zrovna usmyslím.

Ale zpátky k výletu. Přímo před vlakovou stanicí Portsmouth Harbour mě zaujala obrovská historická loď HMS Warrior. Její prohlídku jsme však na programu neměly, takže jsme si ji pouze vyfotily a pokračovaly dál, rovnou k vyhlídkové věži Spinnaker Tower. Název vystihuje její tvar, který se má podobat spinakrové plachtě. Je vysoká 170 metrů a nabízí tři vyhlídkové plošiny umístěné ve výškách 100, 105 a 110 metrů. Na první z nich se můžete celkem „odvázat“ a postavit se na sklo, skrze které vidíte 100 metrů hluboko pod sebe. Co vám budu povídat, chce to odhodlání. Já jsem svůj strach z výšek překonala a na sklo se (asi tak na 5 sekund) postavila.

Od věže jsme se poté vydaly podél pobřeží k Southsea Castle. Cestou jsme si udělaly menší zastávku v nádherném, více než 800 let starém, kostele Royal Garrison Church. Kousek od něj se pak nachází Clarence Pier – molo, na kterém je postaven menší zábavní park. Ačkoliv jsem původně plánovala poklidnou jízdu na kolotoči s poníky, nakonec jsem skončila na horské dráze. To byl ale blbý nápad! Podruhé v jednom dni jsem se tak ocitla v situaci, kdy jsem se prala se svým strachem z výšek. Ale zvládla jsem to! Obojí.

Adrenalin je skvělý doping, takže si asi umíte představit, jak jsme byly po zbytek cesty rozdováděné. Následovala prohlídka Southsea Castle, po které jsme se rozdělily. Jedna skupinka se vrátila zpátky po pobřeží do přístavu a druhá (i s mou maličkostí) skrze město kolem Portsmouth Guildhall na vlakové nádraží Portsmouth & Southsea.

Jižní pobřeží Anglie je neskutečně krásné. Už před rokem jsem navštívila Eastbourne a bílé křídové útesy Seven Sisters (více v TOMTO článku) a byla jsem z toho nadšená! V budoucnu bych ještě chtěla zajet do Brightonu. Jsem si jistá, že i tam se mi bude líbit. A ten čerstvý vzduch od oceánu, ten prostě nemá chybu!

 

Uložit

Uložit

Uložit