Černobylská zóna 31 let po havárii mým objektivem

Píše se 26. duben 1986 a v elektrárně v Černobylu spouští test čtvrtého jaderného reaktoru. Sled událostí, které poté následují, asi všichni dobře znáte. 16. dubna 2017, tedy skoro přesně 31 let od havárie, se vydávám do chernobylské zóny přesvědčit se o jejích následcích na vlastní oči. To, co tam uvidím, mě mírně řečeno šokuje. Prostřednictvím následujících snímků se můžete na tohle místo vydat se mnou a udělat si obrázek o tom, jak Černobyl vypadá dnes.

 


Přečti si: Cestopis: Kolik stojí výlet do Černobylu na vlastní pěst?


 

První zastávka byla v opuštěné vesnici Zalyssia – jedné ze 186 opuštěných vesnic na celkové ploše 2 600 km2.
V domcích je stále k vidění spousta osobních věcí, které tu zůstaly po obyvatelích vesnice od jejich evakuace v roce 1986.
Sokolovna v Zalyssie, kam místní přicházeli za zábavou.
V zóně volně běhá spousta voříšků. Všichni jsou nesmírně přítulní a jsou vděční za každé pohlazení.
Po silnicích moc aut nejezdí a co se týče vozovky, tak ta už taky něco pamatuje.
V Černobylu jsme zastavili u několika monumentů a tohle je jeden z nich – cedule s názvy všech vesnic a měst, které musely být v souvislosti s havárií evakuovány.
Z druhé strany pak působí snad ještě depresivněji.
Jednou z dalších zastávek byla školka v pohřbené vesnici Kopachi.
Panenka na zahrádce před školkou.
Hračky, botičky nebo obrázkové knížky se tu válí po zemi doslova na každém kroku.
Místnost s postýlkama.
Chladící kanál a sarkofág čtvrtého reaktoru, který v sobotu 26. dubna 1986 v 1 hodinu a 23 minut explodoval.
Jeden ze dvou nedostavěných reaktorů, který měl sloužit k navýšení kapacity elekrárny.
Ocelový most přes chladící kanál, odkud se dají spatřit obří sumci.
Čtvrtý reaktor získal v letošním roce (2017) nový ocelový a téměř 100 metrů vysoký kryt.
Poslední zastávka směřovala do města Pripjať.
Dům na Leninově třídě, kde bydlel starosta Pripjati a ředitel elektrárny.
Kulturní dům Energetik před rokem 1986 a dnes (2017).
Palác kultury Energetik zblízka.
Obchod s nábytkem.
Vstup do zóny je podmíněn přísným dresscodem – dlouhý rukáv, kalhoty a plné boty. Nesmíte si sedat na zem, protože by se při výstupní kontrole mohlo stát, že pojedete zpátky jenom ve spoďárech.
Freska na placu před zábavním parkem.
Populární autodrom v zábavním parku.
Další dobová fotografie v porovnání s tím, jak jedno z nejslavnějších míst v Pripjati vypadá dnes.
Slavné ruské kolo je jakýmsi symbolem a zároveň nejfotografovanějším objektem černobylské zóny.
Zajímavé je, že se na něm nikdy nikdo nesvezl. Těsně před jeho uvedením do provozu byla oblast evakuována.
Řekli byste, že Pripjať byla ve své době jedním z nejmodernějších měst Sovětského svazu?
Tribuna na místním stadionu.
Město Pripjať bylo vybudováno v roce 1970 jako domov pro zaměstnance jaderné elektrárny. Dnes si tohle místo bere příroda zpět.
Poštovní schránka.
Gynekologické křeslo před nemocnicí.
Plavecký bazén Lazurnyj.
Freska holčičky s prutem na stěně bazénu.
Hlavní vchod střední školy v Pripjati.
Uvnitř školy je k vidění spousta děsivých zákoutí.
Jedna místnost je dokonce plná plynových masek.
Tělocvična.
Opuštěná třída.
Všude se válí hromada knížek a studijních materiálů.
V Pripjati se nacházelo celkem 15 školek, 5 středních a 1 odborné technické učiliště.
Za okny školy už dnes roste les.
Bedna s filtry k plynovým maskám.
Samotná Pripjať není příliš kontaminovaná, protože ihned po havárii byla provedena její dekontaminace a byla vyměněna dvacet centimetrů tlustá vrstva ornice na městských zelených plochách.
Mezi místními byl velmi oblíbeným a vyhledávaným místem k odpočinku přístav.
Nacházely se tu automaty na pitnou vodu, která pocházela přímo z nádrže.
Molo v přístavišti.
Napůl potopený vrak lodi.
V zóně platí přísná pravidla. Tak například: nesmíte jíst, pít ani kouřit na otevřeném prostranství, dotýkat se vegetace nebo pít vodu z řeky (koho by ale tohle napadlo?).
Poslední zastávkou byl radar Duga. Ten sloužil k včasnému varování před útokem Západu proti Sovětskému svazu.
Zázemí radaru Duga.

 

Ze stejného soudku...

9 thoughts on “Černobylská zóna 31 let po havárii mým objektivem

  • 04/06/2017 at 22:41
    Permalink

    Na tenhle článek jsem se těšila, moc hezké fotky 🙂 Jednou bych to ráda viděla taky na vlastní oči, i když je to strašlivé místo, tak je zároveň i fascinujícím

    Reply
    • 05/06/2017 at 8:25
      Permalink

      Děkuju 🙂 Je to přesně jak píšeš – strašlivý, ale fascinující… Návštěva rozhodně stojí za to.

      Reply
  • 05/06/2017 at 17:35
    Permalink

    Tyjo, tak to je vážně něco.. Přidávám Černobyl na míst k navštívení. Dekuju za článek!

    Reply
  • 05/06/2017 at 18:09
    Permalink

    Ty jo, mazec! Připisuji si na pomyslný wishlist zemí, které chci navštívit i Ukrajinu 🙂

    Reply
  • 05/06/2017 at 23:49
    Permalink

    Moc pěkné fotky. Vždy hltám atmosféru která s tohoto opuštěného místa vyzařuje. Možná se tam někdy vydám sám nicméně to moc reálně nevidím a tak se alespoň kochám fotkami ostatních. Děkuji ti za krátkou virtuální návštěvu tohoto místa.

    Reply
  • 06/06/2017 at 20:06
    Permalink

    Asi by mi to vsechno jeste par dni strasilo ve snech! 😉 Je to dost desivy!! Ale fotky jsou moc pekny!!

    Reply
  • 07/06/2017 at 9:56
    Permalink

    To je huustee! Asi se tam jednou budu muset vypravit. Vsichbi kolem tvrdí, že je strašná blbost tam jezdit, ale mě to fascinuje.

    Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Solve : *
29 − 3 =