Trip po Jižních Čechách

3 motorky, 1 auto, 400 najetých kilomentrů a jedna skvělá parta přátel. Tak by se dal ve zkratce definovat náš výlet po Jižních Čechách, který jsme podnikli před pár týdny. Navštívili jsme jak tradiční, tak i méně známá místa, která při návštěvě Jižních Čech rozhodně stojí za to vidět!
První zastávkou naší výpravy byla Chýnovská jeskyně. Nikdy předtím jsem v žádné jeskyni nebyla, proto jsem byla na její prohlídku extrémně zvědavá. Bohužel v téhle jeskyni nenajdete téměř žádné krápníky. Když už, tak buď dovezené odjinud nebo jen velmi miniaturní. Zato ale nabízí nádherný pohled na pestrobarevné stěny a stropy a zajímavé útvary na stěnách, které vypadají jako oka. Jeskyně má rozsáhlé chodby, které jsou celkem dlouhé 1 200 m. Turistická prohlídka je dlouhá 220 m s převýšením 42 m. Teplota v jeskyni nedosahuje ani 10 °C, přesto se 40ti minutová exkurze dá přežít bez újmy na zdraví.
Vstup do Chýnovské jeskyně (nahoře) a průchod jeskynními chotbami (dole).
Z Chýnovské jeskyně jsme pokračovali do Tábora, kde jsme měli v plánu poobědvat v restauraci Pintovka známé z pořadu Ano, šéfe! Jak jsme byli překvapení, když jsme zjistili, že je restaurace zavřená. Ehm, aspoň o tom mohli postnout informaci na web. Jako alternativu jsme nakonec zvolili restauraci v hotelu Palcát, kterou nám doporučili místní. Jídlo ušlo, ale jak říká Pavlík, nebylo to nic, o čem bych psala domů. Tábor se mi jinak moc líbil. Je to krásné historické město a protože letos je to přesně 600 let od upálení mistra Jana Husa, nemohli jsme si nechat ujít návštěvu husitského muzea včetně prohlídky husitského podzemí.
Žižkovo náměstí v Táboře
Vstupní brána do husitského podzemí (z táborského muzea)
Dalším místem na programu byl zámek Hluboká, který jsme ale z časových důvodů nakonec vypustili. Místo toho jsme se kochali pohledem na nejvýkonější jadernou elektrárnu v ČR – Temelín. Mimochodem věděli jste, že Temelín je jednou z nejnovějších jaderných elektráren v celé Evropě? Konečnou zastávkou (alespoň pro tento den), byl kemp Bavorov, kde jsme rozložili stany, trochu si dali do nosu a šli spát.
K poklidnému podvečeru v kempu patří sklenička dobrého vína. Jenom ta sklenička by nemusela být tak zaprášená.
Před námi byl další den nabitý k prasknutí. První zastávka byla ve vesničce Hoštice u Volyně, kde se natáčely všechny série známé české trilogie Slunce, seno, … Prohlídka to byla věru zajímavá, ale snad ještě mnohem zajímavější byla jedna věc, která se nám cestou odtud přihodila. Jeden člen naší moto-bandy si totiž těsně před odjezdem z Hoštic zapomněl na střeše našeho auta mobil. Zjistili jsme to až při příjezdu do Volyně, kam jsme směřovali na oběd. Dodnes nechápu, jak se celou tu cestu (3 km dlouhou!) dokázal jeho mobil na střeše udržet.
Tak schválně, je vám něco z následujících fotek povědomé?
Rodný dům Zdeňka Trošky (nahoře)
Na hrob Michala Tučného v Hošticích přináší lidé kameny z celého světa, aby mu tím vzdali svůj hold
Po obědě ve Volyni jsme měli v plánu stihnout ještě pár věcí – hrad Zvíkov a Žďákovský most nad vodní nádrží Orlík, odkud v 90. letech shazovali orličtí vrazi těla českých podnikatelů do vody. Cestou jsme se trochu zdrželi na benzínce, protože jsme tam potkali Pepu Sršně, pro mě do té doby neznámého instruktora bezpečné jízdy na motorce. Kluci se s ním vyfotili a jelo se dál. Následoval přejezd Zvíkovského mostu přes nádherné údolí řeky Vltavy, kde jsme na chvíli zastavili a kochali se výhledem. Tady jsme také zhodnotili, že už nemáme moc času a že nám tenhle výhled z mostu stačí a orlické vrahy z našeho itineráře pro tentokrát vypustíme.
Zvíkovský most (nahoře) a pohled z něj na Vltavu (dole)

Z hradu Zvíkov byl úžasný výhled na soutok Otavy s Vltavou. Nedaleko hradu je také restaurace a penzion Pivovarský dvůr Zvíkov, kde si vaří svoje vlastní pivo. Navazují tím tak na místní tradici. Už v dávných dobách se tu totiž vařilo zvíkovské pivo a to přímo na hradě!

Interiér Pivovarského dvora Zvíkov s vlastní varnou
Ochutnávce piva jsme protentokrát odolali, zato jsme si dali domácí limču, která byla výborná. Pokud někdy pojedete kolem a budete šoférovat, není problém si místní pivo koupit a odvést v lahvích domů.

V Pivovarském dvoře Zvíkov náš trip po Jihočeském kraji pomalu končil. Cestou domů na Vysočinu nás ještě zastihla silná průtrž mračen. Nám, co jsme jeli v autě, to samozřejmě nijak nevadilo. Schytala to ale naše moto-banda. Domů přijeli promočení na kost.

I přes to, že výlet nevyšel úplně podle našich plánů a představ, jsme si ho náramně užili. A o tom přece výlety jsou – o zážitcích, které vám už nikdo nikdy nevezme. A proto cestujte a bavte se, ať můžete jednoho dne říct, že jste svůj život prožili naplno.

Ze stejného soudku...

3 thoughts on “Trip po Jižních Čechách

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Solve : *
15 − 3 =